Proti šikaně

Vážení rodiče,

naše škola je příznivě hodnocena většinou rodičovské veřejnosti, tak i Českou školní inspekcí. Velmi si toho vážíme. Nicméně i ta nejlepší škola není zcela imunní proti výskytu šikanování. Proto chceme být připraveni zachytit případné ubližování silnějších slabším hned v počátku a účinně takové bezpráví zastavit.

I při relativně malé intenzitě šikany může u jejich obětí docházet k závažným psychickým traumatům s dlouhodobými následky a postupné deformaci vztahů v kolektivu.

Vnější charakteristika šikanování

Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat žáka, případně skupinu žáků. Spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky např. v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování.

Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako demonstrativní přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků. Rovněž se může realizovat prostřednictvím elektronické komunikace, jedná se o tzv. kyberšikanu.

Přímé a nepřímé signály šikanování

Přímé varovné signály šikanování mohou být např.:

• posměšné poznámky na adresu žáka, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování, hrubé žerty na jeho účet; 
• kritika žáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až nenávistným, nebo pohrdavým tónem;
• nátlak na žáka, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za něj platil;
• příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené panovačným tónem;
• skutečnost, že se žák podřizuje ponižujícím a panovačným příkazům spolužáků;
• nátlak na žáka k vykonávání nemorálních až trestných činů či k nucení spoluúčasti na nich;
• honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné,
  ale je nápadné, že je oběť neoplácí;
• rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout;
• žák se snaží bránit cestou zvýšené agrese, podrážděnosti, odmlouvání učitelům apod.

Nepřímé varovné signály šikanování mohou být např.:

• žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády;
• při týmových sportech bývá jedinec volen do družstva mezi posledními;
• při přestávkách vyhledává blízkost učitelů;
• má-li žák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený;
• působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči;
• stává se uzavřeným;
• jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje;
• jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené;
• zašpiněný nebo poškozený oděv;
• stále postrádá nějaké své věci;
• odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy;
• mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy;
• začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole;
• odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit.

Kyberšikana je jednou z forem psychické šikany. Je to zneužití ICT (informačních a komunikačních technologií), zejména pak mobilních telefonů a internetu, k takovým činnostem, které mají někoho záměrně ohrozit, ublížit mu. Podobně jako u šikany tváří v tvář se jedná o úmyslné chování, kdy je oběť napadána útočníkem nebo útočníky. Povaha a provedení útoků pak určuje její závažnost.

Důležité znaky šikanování: záměrnost, cílenost, opakování (není podmínkou), nepoměr sil, bezmocnost oběti, nepříjemnost útoku, samoúčelnost agrese.

Za šikanování se nepovažuje škádlení a agrese, která nemá znaky šikanování (opakování, záměrnost atd.). Například, když se tzv. „poperou“ dva přibližně stejně silní žáci kvůli dívce, která se jim oběma líbí, nejde o šikanování, protože tu chybí nepoměr sil, kdy oběť se neumí nebo z různých příčin nemůže bránit.

Kyberšikanou není oprávněná kritika na internetu bez zlého úmyslu, bez nadávek a ponižování. Termínem kyberšikana neoznačujeme rovněž vzájemné internetové psychické násilí a ani věcný konflikt (i opakovaný) mezi rovnocennými partnery.

Projevy šikanování

Šikanování má ve svých projevech velice různou podobu. Mezi základní formy šikany podle typu agrese – typu nebo prostředku týrání patří:

• fyzická agrese, přímá a nepřímá (patří sem i krádeže a ničení majetku oběti);
• verbální šikana, přímá a nepřímá – psychická šikana (součástí je i kyberšikana, děje se pomocí
  informačních a komunikačních technologií);
• smíšená šikana, kombinace psychické a fyzické šikany (násilné a manipulativní příkazy apod.). 
   

Podstatnou vlastností šikany je skrytost. Ta je dána tím, že často odhalení zejména pokročilé šikany brání z rozličných důvodů a pohnutek všichni účastníci vyšetřování včetně oběti. Z tohoto důvodů je důležité umět rozpoznat přímé a nepřímé signály šikany.
 

Při vlastní diagnostice šikany je třeba zkoumat tento fenomén ze tří praktických pohledů - jako nemocné chování, závislost a poruchu vztahů ve skupině.

S tímto záměrem jsme vytvořili program proti šikanování. Jeho důležitou součástí je spolupráce nás pedagogů s Vámi - rodiči. Prosíme Vás proto o pomoc. Kdybyste měli podezření či dokonce jistotu, že je Vašemu dítěti ubližováno, bezprostředně se na nás obraťte (na učitele či ředitelku školy). Vaši informaci budeme brát velmi vážně a situaci budeme odborně a bezpečně řešit.

Jak šikanu rozpoznat? Níže uvádíme, jakých možných signálů šikanování byste si měli všímat.

• za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi;
• dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si telefonovalo apod.;
• dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem;
• nechuť jít ráno do školy (zvláště když dříve mělo dítě školu rádo). Dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm možno pozorovat i strach;
• ztráta chuti k jídlu;
• dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o dovoz či odvoz autem;
• dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu);
• usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. "Nechte mě!";
• dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně;
• dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objevují výkyvy nálad; 
• zmínky o možné sebevraždě;
• odmítá svěřit se s tím, co ho trápí;
• dítě žádá o peníze, přičemž udává nevěrohodné důvody (například opakovaně říká, že je ztratilo), případně doma krade peníze;
• dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí;
• dítě je neobvykle, nečekaně agresivní k sourozencům nebo jiným dětem, možná projevuje i zlobu vůči rodičům;
• dítě si stěžuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, možná ráno zvrací, snaží se zůstat doma;
• své zdravotní obtíže může přehánět, případně i simulovat (manipulace s teploměrem apod.).
• dítě se vyhýbá docházce do školy;
• dítě se zdržuje doma více, než mělo ve zvyku.

V případě projevů šikany postupuje škola dle vnitřních strategických dokumentů:

- je svolána výchovná komise

- jsou informováni zákonní zástupci

- dle platných zákonů má škola ohlašovací povinnost vůči některým dalším institucím (jako je např. orgán sociálně právní ochrany dítěte, Policie ČR apod.)

Upozorňujeme na webové stránky s tématikou školní šikany a kyberšikany

Společenství proti šikaně, www.sikana.org

E-Nebezpeci pro učitele, www.e-nebezpeci.cz

Národní centrum bezpečnějšího internetu, www.ncbi.cz

Kontakty

Sdružení Linka bezpečí (116 111), www.linkabezpeci.cz

Poradna webu Minimalizace šikany, www.minimalizacesikany.cz

Internet poradna, www.internetporadna.cz

Kontaktní centrum, které přijímá hlášení, týkající se nezákonného a nevhodného obsahu internetu, www.Horka-linka.cz

Poradna E-Bezpeci - poradenská linka zaměřená na prevenci rizikového chování na Internetu,  www.napisnam.cz

Děkujeme Vám, že podpoříte naše snažení rozpoznat a řešit počáteční stádia šikanování.

Mgr. Olga Brousilová

(Při zpracování byl využit Metodický pokyn MŠMT k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních.)