ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání
„Já a svět v barvách duhy“
výňatek
Obsah
1. Identifikační údaje
Název ŠVP
Předkladatel
Zřizovatel
Platnost dokumentu
2. Charakteristika školy
Úplnost a velikost
Vybavení školy
Charakteristika pedagogického sboru
Dlouhodobé projekty
Spolupráce s rodiči žáků a jinými subjekty
3. Charakteristika ŠVP Zaměření školy
Výchovné a vzdělávací strategie
Průřezová témata
4. Učební plán
Tabulace učebního plánu
Poznámky k učebnímu plánu
5. Učební osnovy
Název vyučovacího předmětu
Charakteristika vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy
Pravidla pro hodnocení žáků
Autoevaluace školy
7. Zdroje
8. Přílohy
1. Identifikační údaje
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání
„Já a svět v barvách duhy“
Č.j.: 08/18/2007
2. Charakteristika školy
Úplnost a velikost školy
Naše vesnická škola se nachází mezi plně organizovanou školou v Sezemicích vzdálenou 4 km JV od Rokytna a plně organizovanou školou Býšti, která se též nachází 4 km od Rokytna, ale na severovýchodní straně.
Naše škola je málotřídní (kapacita 60 žáků) a je spojená s mateřskou školou (kapacita 36 dětí). Snažíme se na základě uspokojení základní potřeby bezpečí vychovávat a vzdělávat všechny děti i žáky s ohledem na jejich individuální vlastnosti, handicapy, rozdílné předpoklady, nadání. Proto jsou koncepčně propojeny školní vzdělávací programy MŠ, ZŠ, ŠD.
Na základní škole se vzdělávají žáci 1. – 5. ročníku. Jsou rozděleni do tří tříd. Většinou 1. třídu tvoří žáci prvního ročníku. Do zbývajících dvou tříd jsou rozděleni žáci podle počtu v ročníku, zpravidla však 2. třídu tvoří žáci 2. a 3. ročníku, 3. třídu žáci 4. a 5. ročníku.
Součástí školy je i jedno oddělení školní družiny, které naplňujeme 25 žáky. Nedílnou součástí je školní jídelna (kapacita 150 jídel).
Dojíždějící žáci se do i ze školy dostávají autobusem (1 odpolední spoj má zastávku přímo před školou), osobními auty s rodiči nebo mohou na cestu ze školy využít tranzit obce. Naší školu navštěvují žáci z Rokytna, z obcí, které spádově patří k Rokytnu i z obcí, které spádově k Rokytnu nepatří.
Za nezbytnou a jednu z nejdůležitějších považujeme spolupráci s rodiči, se školskou radou. Z ní vyvstávají podněty pro obohacení školní i mimoškolní aktivity žáků, rodičů, zaměstnanců. Poskytují alternativy při řešení problémů. Předávají zajímavé, užitečné kontakty. Organizačně i fyzicky se podílejí na vedení zájmových kroužků, školních, mimoškolních akcí. Stávají se sponzory školy.
Snažíme se spolupráci založit na vzájemné informovanosti, důvěře a otevřenosti. Našim společným cílem je spokojený všestranně se rozvíjející žák, rodič, který škole důvěřuje a svými podněty školu obohacuje, tvůrčí pedagog otevřený měnícím se podmínkám.
Úzce spolupracujeme s naší mateřskou školou. Děti se v průběhu roku několikrát společně setkávají na kulturních, zábavních, sportovních akcích. Děti z MŠ několikrát v roce navštěvují své kamarády v ZŠ. Tradičně se chodí dívat na prvňáčky. Někteří z nich tráví pravidelně půl hodiny ve školní družině, kam jsou děti po ukončení pracovní doby pí. učitelek převáděny. To vše umožňuje plynulejší a bezproblémovější přechod dětí z MŠ do ZŠ.
Spolupráce se ZŠ v Býšti spočívá v nabídce a využívání zájmových kroužků – hlavně s pohybovými aktivitami, které vzhledem k prostorovým podmínkám nejsme schopni žákům nabídnout.
Se ZŠ v Sezemicích hlavně spolupracujeme při organizování a společné účasti na vědecko-populárních přednáškách pro rodiče i pedagogy z oblasti pedagogicko-psychologické.
3. Charakteristika ŠVP
Náš ŠVP pro základní vzdělávání „Já a svět v barvách duhy“ navazuje na náš ŠVP pro předškolní vzdělávání „Svět v barvách duhy“. Barvám duhy jsou přiřazeny téměř shodné vzdělávací oblasti.
Já a svět v barvách duhy– Jak z názvu vyplývá, v našem ŠVP se zaměřujeme na dvě hlavní oblasti: A) JÁ - B) Svět v barvách duhy
A) JÁ
Vzdělávací program je zaměřen na žáka – „Já“. Ale ve slově „Já“ se skrývá i učitel, kterému je dopřáno po krátký čas doprovázet žáka na jeho cestě za poznáním, za hledáním a vymezením svého místa ve světě, který ho obklopuje. Naší snahou je, aby společná cesta byla zajímavá, inspirativní, podnětná, dopřávala účastníkům svobodu na základě přijímání zodpovědnosti.
Uvědomujeme si, že předpokladem dobrého „průvodce“ je zvládnutí orientace ve svém vlastním vnitřním světě, rozvíjení svých silných stránek, vytrvalá práce se stránkami slabšími. Víra v sebe sama. Na základě toho může dojít k zrcadlení žákem a vytvoření předpokladu orientace a začlenění se do vnějšího světa.
B) Svět v barvách duhy – propojuje svět vnitřní i vnější. Inspiruje se přírodou, jejíž barvy a symboly vyjadřují oblasti vzdělávání, kterým jsou v ŠVP přiřazeny vzdělávací oblasti a obory, vyučovací předměty.
Modrá barva – barva nebe, vzduchu, vody – symbolizuje oblast biologickou, vzdělávací oblast Člověk a zdraví (týká se těla, pohybu, zdraví), vyučovací předmět Tělesná výchova, dále vzdělávací oblast Člověk a svět práce – vyučovací předměte Praktické činnosti.
Naším záměrem je podporovat fyzickou pohodu, tělesnou zdatnost, vytvářet pozitivní postoj k správnému životnímu stylu.
Žlutá barva – barva nabíjející, barva slunce. Přiřadili jsme k ní oblast psychologickou – řeč, myšlení, vzdělávací oblast Matematika a její aplikace – vyučovací předmět Matematika, vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie – vyučovací předmět Informatika. Cíl výchovně vzdělávacího úsilí vidíme v rozvoji intelektu, poznávacích procesů a funkcí, citů i vůle. Tím podporujeme žákovu psychickou zdatnost, duševní pohodu, vyjadřování sama sebe, sebehodnocení a postupné vytváření odpovědnosti. Vytváříme předpoklad k celoživotnímu vzdělávání.
Červená barva – barva lásky, láskyplných vztahů, přátelství. Oblast interpersonální, která zahrnuje komunikaci a vztahy. Přiřadili jsme vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace – vzdělávací obor Český jazyk a literatura, vyučovací předmět Český jazyk,vzdělávací obor Cizí jazyk – vyučovací předmět Anglický jazyk.
Výchovně vzdělávací úsilí směřujeme ke kultivovanosti projevu, k získávání základních dovedností slušného chování. Využívání získaných komunikačních dovedností při kooperativních činnostech, při řešení nebo předcházení vztahových problémů.
Vedeme žáky, aby dokázali přijmout rozdílný vnitřní svět druhého, respektovali ho a propojovali se svým vlastním světem.
Oranžová barva – barva ohně, květin, hřejivá. Zahrnuje v sobě estetiku, krásu, tvoření, umění, kulturu, tradice. Přiřadili jsme vzdělávací oblast Umění a kultura – vzdělávací obor, vyučovací předmět Hudební výchova, Výtvarná výchova.
Pomáháme žákům poznávat tradice, kulturu regionu, země i jiných zemí. Seznamujeme je se základními všeobecně uznávanými společenskými, estetickými hodnotami.
Umožňujeme žákům zapojovat se do kulturního dění a tak postupně, úspěšně vstupovat do společenství ostatních lidí, aktivně se podílet na vytváření estetického prostředí, pohody v rámci třídy, školy, obce.
Zelená barva – barva stromů, trávy, přírody. Oblast enviromentální, která v sobě zahrnuje vztah člověka a přírody, principy udržitelného rozvoje, ekologii. Přiřadili jsme jí vzdělávací oblast a vzdělávací obor Člověk a jeho svět – vyučovací předmět Člověk a svět.
Záměrem je získat základní poznatky o okolním světě, jeho dění. O vlivu člověka na životní prostředí počínaje nejbližším okolím až po globální problémy celosvětového dosahu. Naší snahou je vytvářet u žáků základy otevřeného a odpovědného postoje k životnímu prostředí.
Zabezpečení výuky žáků se speciálními potřebami a zabezpečení výuky žáků nadaných
Projevy specifických poruch učení
V naší škole se nejčastěji setkáváme se specifickými poruchami učení. U dětí se projevují obtíže ve čtení, psaní, počítání, učení se cizím jazykům, zapamatování si časových údajů, v prostorové orientaci. Největší procento žáků se SPU tvoří žáci s dyslexií. Mají problémy se psaním a čtením. Dochází k záměně písmen či slabik, k vynechávání slabik či domýšlení konců slov. Děti mají též problém s rozlišováním délky samohlásek, s intonací, což vede ke sníženému porozumění čteného textu. Nedaří se jim zapisovat poznámky z tabule. Mnohdy zapomínají vypracovat úkol, ztrácí věci. Mají omezenou schopnost organizace, což se projevuje v neudržení pořádku na lavici, ve snížené schopnosti rozvrhnout si práci tak, aby byla v termínu dokončena. Žáci se SPU se navíc často potýkají s problémy se soustředěním pozornosti. Někteří kompenzují neúspěch ve škole problémovým chováním. Uvědomujeme si, že neúspěch může také vést ke ztrátě motivace až k apatii.
Integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Pokud má třídní učitelka ve třídě žáka, u kterého se objevují potíže při čtení, psaní, počítání, domluví se s rodiči a doporučí psychologické vyšetření. Psychologické a speciálně pedagogické vyšetření stanoví možné diagnózy a určí, zda se jedná o poruchu mírnou či výraznou. Pokud je diagnostikována porucha výrazná, znamená to, že rozsah a závažnost speciálních vzdělávacích potřeb opravňují žáka k zařazení do režimu speciálního vzdělávání (Vyhláška MŠMT ČR č. 73/2005 Sb.). Žáci, kteří jsou zařazeni do režimu speciálního vzdělávání, jsou vedeni jako integrovaní žáci. Jelikož zůstávají v běžné třídě, jedná se o individuální integraci. Na zajištění péče o integrované žáky může škola žádat o finanční dotaci – navýšený normativ.
Odborný posudek k integraci – podkladem pro zařazení žáka mezi integrované žáky je odborný posudek k integraci, který musí vypracovat školské poradenské zařízení (pedagogicko-psychologická poradna nebo speciální pedagogické centrum). Rodiče mají právo vybrat si psychologické pracoviště, kde bude dítě vyšetřeno, a tak, pokud je žák vyšetřen jinde než ve školském poradenském zařízení, musí zprávu doplnit psycholog nebo speciální pedagog z pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra odborným posudkem k integraci, který má obsahovat příslušné náležitosti:
- zda závažnost postižení opravňuje k zařazení žáka do režimu speciálního vzdělávání
- platnost posudku
- návrh organizační formy vzdělávání
- specifikace pracovníka při poskytování další péče
- doporučený rozsah a formu speciálně pedagogické péče mimo výuku v kmenové třídě
- zda se doporučuje snížení počtu žáků ve třídě
- pomůcky, učebnice, texty
- s kým může být konzultován individuální vzdělávací plán
- kdo vypracoval odborný posudek
- Integrovaní žáci pak pracují podle individuálního vzdělávacího plánu (IVP). IVP se zpracovává na základě žádosti rodičů. Ředitelka vydá „Rozhodnutí o povolení vzdělávání žáka podle individuálního vzdělávacího plánu“. Dyslektická asistentka ve spolupráci s ostatními vyučujícími sestaví IVP. Tento závazný dokument je sestaven pro zajištění speciálních potřeb dítěte. Je to vlastně smlouva mezi školou, rodiči a dítětem, která stanoví, jak se na speciální péči o dítě budou jednotlivé strany podílet. ICP vypovídá o spolupráci školy, rodičů a dítěte. IVP předkládáme ke schválení PPP, rodič s ním vyjadřuje souhlas formou podpisu.
4. Učební plán - Časová dotace jednotlivých vzdělávacích oblastí
6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy
Hodnocení žáků
6a. Cíle hodnocení
Cílem každého hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu – co umí, v čem se může zlepšit. Další úloha hodnocení je motivační = pobídky, aby něco udělal, neudělal. Závisí na prožití úspěchu, neúspěchu. Úspěch posílený pozitivním hodnocením ovlivňuje žákovo chtění učit se. Žák s pocity neúspěchu postrádá dostatek motivace, je pasivní, vyhledává jiné činnosti, kde může být úspěšný. Často jsou to činnosti s převahou negativního zaměření. Hodnocení má i informativní charakter. Poskytuje informace o průběhu vyučovacího procesu učiteli, žákovi i zákonným zástupcům žáka. Hodnocení má i funkci výchovnou, ovlivňuje tvorbu a rozvoj povahových vlastností (pečlivost, odpovědnost, cílevědomost, schopnost sebereflexe). Formuje postoje žáka. Podmínkou vytváření žádaných vlastností a postojů je správně nastavený systém.
6b. Obecné zásady hodnocení
Vycházení z vyhlášky o základním vzdělávání 48/205 Sb., jednoznačnost, srozumitelnost, věcnost, všestrannost, srovnatelnost s předem stanovými kritérii.
To znamená, že hodnocení výkonů a pracovních výsledků žáků musí být postaveno na plnění konkrétních a splnitelných úkolů, na posuzování individuálních změn žáka a pozitivně laděných hodnotících soudech. Žákům musí být dána možnost zažít úspěch, nebát se chyby a pracovat s ní.
Zásady hodnocení na naší škole
Uvědomujeme si, že hodnocení je značný zásah do psychiky člověka.
· Uplatňujeme takt s respektováním principu priority pozitivního hodnocení.
· Hodnocení opíráme o předem známá jednoznačná kritéria, která vycházejí z očekávaných výstupů. Ověřujeme si, že žáci kritéria znají a rozumějí jim.
· Zadáváme úměrné konkrétní a splnitelné úkoly – dle potřeby diferencujeme, postupně zvyšujeme náročnost.
· Připouštíme určitou indispozici. Řídíme se vytvořenými pravidly pro hodnocení po nástupu žáka do školy po nemoci.
· Věříme, že každý žák může uspět.
· Hodnotíme správná řešení, chybu bereme jako přirozenou součást učení, která nám pomáhá k nápravě.
· Upřednostňujeme hodnocení vzdělávacích činností žáka v jejich standardní podobě před individuálním zkoušení u tabule. Správnost řešení není pro nás jediným důvodem k hodnocení, neboť uzavírá možnost slabým. Do hodnocení promítáme snahu, zájem, ... = hodnoty, které je schopen projevovat a vyvíjet každý.
· Klademe důraz na druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkon.
· Oznamujeme všechny důležité činnosti předem, včetně požadavků, které budou hodnoceny. Žáky přesně informujeme o způsobu a kritériích hodnocení. Vysvětlujeme jim ukazatele jednotlivých klasifikačních stupňů. Posilujeme tak jejich vnitřní účast na hodnocení.
· Podporujeme sebehodnocení a vzájemné hodnocení s argumentací.
· Jsme si vědomi, že ne všichni žáci mohou zvládnout všechno, co si představujeme. Připouštíme, že vždy byli, jsou a budou žáci, kteří nedosáhnou dobrého cílového hodnocení, ale i takoví žáci jsou hodni našeho pozitivního vztahu, našeho zájmu a vůle. I těmto žákům musíme dát možnost prožít úspěch. Nepromítáme do hodnocení svůj postoj k žákovi, ani srovnávání žáka s ostatními. Zaměřujeme se na posuzování individuálních změn žáka.
6c. Způsoby hodnocení na naší škole
Pro hodnocení na vysvědčení používáme klasifikaci. Pouze na žádost rodičů se používá slovního hodnocení. U průběžného hodnocení používáme různé formy – od klasifikace, bodového hodnocení, slovního hodnocení, vzájemného hodnocení žáků, po sebehodnocení.
K sebehodnocení jsou žáci cíleně vedeni:
· pomáháme žákovi vytvářet dovednost sebehodnotit, podporujeme sebehodnocení a vzájemného hodnocení jako přirozenou součást procesu hodnocení
· snažíme se hodnocením sebe podpořit zdravý, sociální a psychický rozvoj
· postupně navykáme žáky na situace, kdy hodnocení pedagogem, skupinou či jiným žákem bude předcházet sebehodnocení, s nímž bude vnější hodnocení konfrontováno
· sebehodnocení žáka s argumentací však zpravidla předchází hodnocení pedagogem s argumentací nebo hodnocení spolužáky s argumentací
Žáci provádí pravidelné měsíční hodnocení, ke kterému se vyjadřují i paní učitelky.
Integrovaným žákům a žákům, kteří vyžadují zvláštní péči, vypracovávají paní učitelky dvakrát ročně slovní hodnocení, s kterým se
seznamují žáci a jejich zákonní zástupci. Slovní hodnocení se stává součástí evidence o žákovi.
6d. Kritéria k hodnocení
prospěchu
Východiskem k hodnocení prospěchu je kvalita výsledku vzdělávání:
· úplnost, ucelenost, přesnost, trvalost osvojených požadovaných cílových znalostí (faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů) ® osvojení a pochopení učiva
· kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované vzdělávací činnosti ® samostatnost, tvořivost, dovednost pracovat soustředěně
· kvalita upevňování osvojených znalostí a dovedností i při řešení vzdělávacích úkolů ® kvalita přípravy na vyučování – vlastní nebo pro ostatní spolužáky (kvíz, pomůcka, pracovní list), tvořivý přístup k řešení přiměřených problémů
· kvalita práce s informacemi ® dovednost nalézat, třídit a prezentovat informace včetně dovedností ICT
· osvojení dovedností účinně spolupracovat ® dovednost práce a řešení v týmu včetně respektování rolí, tolerování a respektování názorů druhých
· píle žáka, snaha o jeho přístup ke vzdělávání ® kvalita, zájem o učení
· kvalita myšlení a vyjadřování svého myšlení ® zvládání vyšších myšlenkových operací, kritické myšlení, originální myšlení
· kvalita komunikativních dovedností ® přesné a výstižné vyjadřování, odborná i jazyková správnost ústního i písemného projevu
· osvojování účinných metod samostatného studia – umět se učit ® samostatnost při řešení zadaných úkolů, dovednost analyzovat svoji práci a zhodnotit ji (i ostatních spolužáků), dovednosti uplatňovat své požadavky v praxi
chování
Škola stanovuje svým školním řádem pravidla chování a jednání po dobu poskytování služby, což je zpravidla vyučování nebo akce, které mají přímou vazbu na vyučování. Ve škole jsou žáci hodnoceni a klasifikováni za chování v době vyučování. Poruší-li žák mimo vyučování zásadním způsobem pravidla společenského a lidského chování, zaujmou učitelé vůči takovému chování etický postoj a využijí žákova pochybení k pedagogickému působení na žáka popřípadě na další žáky. Pedagogové se v tomto smyslu nezříkají povinnosti podporovat rodinu ve výchově k vytváření návyků a postojů, které vedou ke společensky hodnotnému chování.
Žáci jednotlivých tříd se aktivně podílejí na tvorbě třídních pravidel pro vzájemné porozumění, kamarádství, spolupráci a pohodu. V průběhu roku s nimi aktivně pracují. Zásady pro hodnocení chování jsou též součástí Řádu pro hodnocení žáků.
6f. Škála hodnocení
+ + + + + - vždy prakticky bezchybný stav 1
+ + + + - - často převládají pozitivní zjištění dílčí chyby 2
+ + + - - - někdy pozitivní a negativní v rovnováze 3
+ + - - - - zřídka převaha negativních zjištění, výrazné chyby 4
+ - - - - - - vůbec, zásadní nedostatky 5
100 - 90% vynikající, bezvadný, výborný 1
89 - 70% velmi dobrý, nadprůměrný, chvalitebný 2
69 - 40% průměrný, dobrý 3
39 - 15% podprůměrný, slabá místa, dostatečný 4
pod 15% nevyhovující stav, nedostatečný 5
Hodnotící škála vyšla z hodnotící stupnice ČŠI.
Procentuální vyjádření je třeba přijmout. Jako částečně flexibilní a záleží na mnoha okolnostech, jak škálu nastavit. Nelze ji brát proto dogmaticky a případ od případu se může lišit. Avšak diametrální odlišnosti by se neměly vyskytovat.
6h. V čem vidíme význam hodnocení
· žáci vědí, CO se cení
· posuzují význam informace, učí se rozlišovat, co smysl má a co ne
· hodnocení umožňuje kvalitativní rozvoj existujícího vztahu vzájemné důvěry, otevřenosti a spolupráce mezi učitelkou a žákem
· hodnocení odhaluje prostor k dalšímu vývoji žáka, nastiňuje kroky k dosažení stanoveného cíle, další postupy
6ch. O co se snažíme:
· pomoci prostřednictvím hodnocení tomu, aby žák nebyl vystaven strachu ze selhání, z odmítnutí, aby byl zbaven nejistot
· jsme si vědomé vztahu sebeúcty a hodnocení
Sebeúcta vyplývá ze vztahů s lidmi, kteří mají významnou úlohu v životě žáka (učitelka, rodič, kamarádi atd.). Naší snahou je potvrzení kladných vlastností žáků, utvořit jim podmínky pro zpětnou vazbu spolužáků – uznání vrstevníky, pro prožitek důvěry v sebe, založené na zkušenostech se svými schopnostmi a úspěchy. Uvědomujeme si, že kdo má zdravou sebeúctu (tiché vnitřní vědění, že jsme dobří, že známe svou cenu a že ji znají i ostatní; cit respektu k sobě, vědomí, kdo jsme a co dokážeme) má předpoklady mít úctu i k lidem okolo.
Hodnocením s podporou sebeuvědomování pomáháme žákům vytvářet pozitivní postoj k učení. Žáci, kteří zvládají úkoly, vědí, jak na ně se většinou dokáží vyrovnat i s neúspěchy.
Na škole máme vytvořená pravidla pro klasifikaci a hodnocení žáků, která jsou součástí školního řádu. Jsou přístupná žákům, rodičům u vchodu školy i výňatek na internetových stránkách školy.
Pravidla pro hodnocení výsledku vzdělávání žáků jsou součástí Školního řádu a jsou volně přístupná rodičům na úřední desce školy. Tvoří přílohu ŠVP č.1.
Autoevaluace (vlastní hodnocení) školy
Cílem autoevaluace je zjistit aktuální stav v daných autoevaluačních oblastech a domluvit se v rámci školy na přijetí reálných opatření.
Evaluaci se snažíme využívat k co nejlepšímu rozhodování při plánování i realizaci výuky. Evaluace nám zrcadlí, jak škola funguje, jak se daří naplňovat školní vzdělávací program. Umožňuje nám vidět výsledky a mít jasný smysl práce.
ŠVP dává naší škole, učitelům i žákům hodně pravomocí v tom, co a jak vyučovat (nebo se učit), ale také zodpovědnost za práci každého z nás – za kvalitu vzdělávání zajišťovanou pedagogy i za kvalitu učení zajišťovanou žákem. Žáci a učitelé nejsou v systému vzdělávání pouhými vykonavateli úkolů, ale stávají se spolutvůrci procesu i svého individuálního vzdělávání. Mají vytvořené podmínky vidět svět vně i uvnitř sebe barevně a z různých úhlů. Pochopit vzájemné vztahy, získat základy poznání o sobě i okolním světě. Přijmout sebe i okolní svět, získat dovednost orientovat se ve vnitřním i vnějším světě. Získat potřebu cíleně rozvíjet sebe a okolní svět pozitivně ovlivňovat.
Naším cílem, snahou i velkým přáním je, aby naši žáci, kteří na konci 5. ročníku pomyslně přejdou přes duhový most do duhového světa věděli, že most je pevný a mohou ho kdykoliv využít k tomu, aby se setkali s těmi, kteří měli tu čest doprovázet je na části jejich duhové cesty životem. Aby jednou s láskou, s úctou a s důvěrou kráčeli po tomto mostě se svými potomky s hlubokou vírou v člověka a v poznání.
8. Příloha č.1
PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ - výňatek
Obecná ustanovení
Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici.
Směrnice je součástí školního řádu školy, podle § 30 odst. (2) školského zákona („Školní řád obsahuje také pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů.“). Směrnice je umístěna na webových stránkách školy a na přístupném místě školy podle § 30 školského zákona, prokazatelným způsobem s ním byli seznámeni zaměstnanci, žáci (studenti) školy a byli informováni o jeho vydání a obsahu zákonní zástupci nezletilých dětí a žáků.
Stupně hodnocení prospěchu v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií
Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:
- předměty s převahou teoretického zaměření,
- předměty s převahou praktických činností a
- předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.
Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.
10.1. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.
Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
- ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,
- schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,
- kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,
- aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,
- přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,
- kvalita výsledků činností,
- osvojení účinných metod samostatného studia.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky.
Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele kori