Školní knihovna
Cestování po Evropě
Školní knihovna navázala spolupráci s Europe Direct Pardubice. Po dohodě s vedením školy byla z programové nabídky vybrána přednáška Cestování po zemích Evropské Unie. V úterý 14. února navštívila školu lektorka Mgr. Vanda Vaníčková, aby společně s žáky 4. a 5. ročníku cestovala Evropou. Dílna byla velmi kvalitně připravená, základní informace o Evropě, Evropské unii i o jednotlivých navštívených zemích byly podávány interaktivní formou s využitím všech smyslů (např. ochutnávkou papriky v Maďarsku nebo citrusů ve Španělsku). Po seznámení s Evropou jako světadílem a se stručnou historií Evropské Unie si žáci si vyrobili vlastní cestovní pas. Informace, které postupně získávali pomocí her, kvízů, předvádění a vyhledávání na interaktivní tabuli, si samostatně doplňovali do svého cestovního pasu. Získali tak základní informace o zemích, které v rámci přednášky společně navštívili. Za své vědomosti a aktivitu získávali postupně body. Nejúspěšnějším sběratelem bodů se stal žák 5. r. Tomáš Babák.
Ukázka z dětských poznámek k besedě:
Evropská unie má 12 hvězd jako hodiny, ale států je tam 28.
Umím říci Dobrý den nejen česky a anglicky, ale i slovensky, polsky, německy, maďarsky. Dobar dan je to chorvatsky.
Evropská hymna se nezpívá.
Hlavní město EU je Brusel. Mají tam fontánu s čúrajícím chlapečkem.
Nejvíce se mi líbilo, že jsme si hráli hry a nebylo to vůbec nudné.
Je vidět, že se dětem beseda líbila a pro nás dospělé je důležité, že touto neformální cestou získaly i mnoho nových informací, které mohou následně využít ve výuce.
Božena Blažková – babička sovička
Prosinec 2016 – únor 2017
Nejzajímavější aktivitou uplynulých tří měsíců bylo navázání spolupráce s Europe Direct Pardubice. S nabídkou jejich programů je možné se seznámit na adrese: https://www.europe-direct.cz/aktuality/detail/6625. V úterý 14. února navštívila školu lektorka Mgr. Vanda Vaníčková, která společně s žáky 4. a 5. ročníku cestovala Evropou. Dílna byla velmi kvalitně připravená, žáci si vyrobili cestovní pas, do kterého doplňovali základní údaje o zemích, které navštívili. Za své vědomosti získávali body a při jejich sbírání byl nejúspěšnější žák 5. r. Tomáš Babák.
Zopakování zásad bezpečného internetu (beseda s Lenkou Eckertovou v loňském roce) z knížky Hustej internet upozornilo starší žáky na Den bezpečnějšího internetu (7. února) a znovu si uvědomili, jak je důležité chránit své osobní údaje.
Všechny děti byly seznámeny s novými knížkami, které byly pod školním stromečkem. Do první třídy byl slavnostně předán soubor knížek Prvního čtení a děti se postupně začínají rozečítat. V tomto období je velmi důležitá spolupráce rodičů. Čtení se lze naučit pouze čtením a je zapotřebí, aby dítě přečetlo pravidelně každý den minimálně 2 stránky textu. Jen tak si děti dokáží postupně zmechanizovat techniku čtení a mohou se začít soustředit na porozumění čtenému textu. Jedná se o velmi důležité období, kdy je zapotřebí dětem nadále předčítat a kontrolními otázkami jim pomáhat s porozuměním textu. Je důležité nejen aby děti četly, ale aby jim i bylo čteno J.
V první třídě jsme pracovali s následujícími knížkami: Zajíček rád čte, Zajíček rád píše, Sova si bere dovolenou a Jako ty. Poslední knížku už některé děti slyšely ve školce a velmi mne potěšilo, že si to pamatovaly. S textem pracujeme takto: nejprve dětem celý text přečtu, následně ho podle obrázků společně převyprávíme a pak si některé vhodné scénky zahrajeme nebo alespoň vyjádříme pohybem, co se v příběhu odehrálo. Děti se tak učí vnímat text více smysly než jen sluchem a rozvíjí se tím jejich fantazie a tvořivost.
Ve druhé třídě jsme se zaměřili na rozšiřování slovní zásoby. Pracovali jsme s textem Jiřího Žáčka – Odemyky zamyky, který děti dostaly při Pasování na čtenáře. Připravili jsme krátké vánoční pásmo, které se však nakonec pro nemoc nerealizovalo. Dále jsme pracovali
s knížkou Evy Bešťákové – Písmenkové pohádky. Každé dítě během hodiny čte nahlas, slyší předčítání a má možnost vyprávět. V rámci možností se snažím zařadit i pohybové aktivity.
Ve třetí třídě jsme nejprve pracovali s novou knížkou – O vlkovi se sklerózou. Jedná se o převyprávěné klasické pohádky. Následně jsme doplňovali čítanku a četli jsme si další příběhy Paní Láry Fáry od Betty MacDonaldové. Obě knížky podporují zejména dětskou fantazii a jsou plné humoru. Na názvy dětských „nemocí“, jako je nahluchlice, překřikovanda, srkavka či mlaskalka měly děti za úkol vymyslet vlastní příběh:
Mlaskalka je žena, která pořád mlaskala a nikdo ji nemá moc rád. Jednoho dne se stalo, že Mlaskalka přišla do obchodu s cukrátky. Uviděla makronku a začala se olizovat. Ptala se, jestli si ji nemůže koupit. A paní prodavačka odpověděla: „Ano, ale nesmíte mlaskat.“ „Ano, pokusím se“. Když se vrátila domů, muž se jí ptá: „Kdepak jsi byla tak dlouho?“ „Byla jsem v obchodě s cukrátky a koupila jsem si tam makronku. Mlask, mlask.“ Druhý den šla Mlaskalka znovu do obchodu s cukrátky a paní prodavačka se jí zeptala, jestli mlaskala. Mlaskalka odpověděla, že jen trochu a paní prodavačka jí už nic neprodala. Kristýna
Ve čtvrté třídě si žáci pomocí různých typů literatury doplňovali výuku. Podnětná byla práce s novou knížkou K. Gangarčíkové – Příběh vody, která navazovala na výuku. Jako zajímavost měly možnost děti uvidět (a ochutnat) krystalky, které vznikly odpařováním mořské vody. Dále se děti zabývaly tématem, jak vzniká kniha, a na základě přečtených legračních pohádek na vyjmenovaná slova zpracovávaly vlastní příběhy.
Žáci 5. r. pracovali převážně s naučnou literaturou. Pomocí literatury si doplňovali informace o Karlu IV a středověku. Zabývali jsme se také etiketou (slušné chování dříve a nyní) a společně jsme dospěli k tomu, že vždy je důležité chovat se k ostatním tak, jak bychom chtěli, aby se oni chovali k nám.
Září – listopad 2016
I ve školním roce 2016/2017 dochází za dětmi do školy babička Sovička. Děti ze všech ročníků se s ní ve školní knihovně scházejí jednou za 14 dní na hodinách čtenářské a informační výchovy. Během prvního čtvrtletí navštívil každý ročník školní knihovnu celkem 4x.
Akcí čtvrtletí byla beseda s Annou Johanou Nyklovou (Babka Ťapka – viz www.babkatapka.cz), které se zúčastnili žáci 4. a 5. ročníku. Babka Ťapka vyprávěla dětem velmi poutavým způsobem o svém životě (je jí 85 let), o plnění snů a cestování. Děti si měly možnost prohlédnout knížku „Babka Ťapka na kraji světa aneb Nový Zéland očima české babičky“. Prostřednictvím autorského čtení a vyprávění se seznámily i s obsahem právě vycházející životopisné knížky „Snění Babky Ťapky“. Obě knížky si autorka vydala vlastním nákladem a sama je prostřednictvím besed se čtenáři prodává. První knížka je již beznadějně vyprodaná.
Pro děti byly v rámci celostátní akce Týden knihoven, která se koná vždy první týden v říjnu připraveny menší aktivity. Tématem letošního ročníku bylo motto „Braňte knihu“ podle známého stejnojmenného plakátu Josefa Lady. Plakát máme v knihovně vystavený. Při besedách měly děti možnost poznat různě staré knížky. Nejstarší z nich byla téměř 100 let stará – jednalo se o originální výtisk knížky Josefa Lady „KYKYRIKÝ“. Poslechly si například i ukázku z knížky, kterou babička Sovička dostala v 1. třídě (M. Majerová: „Nespokojený králíček“).
Od září provází prvňáčky při besedách v knihovně nový maňásek – sovička. Kromě pohádek o písmenkách čtu dětem celé příběhy. Text předčítaných knížek je krátký a většinou má i nenásilný výchovně-vzdělávací podtext. Během jedné hodiny stihneme nejen knížku přečíst a převyprávět podle obrázků, ale zvládáme i drobné pohybové aktivity na přečtené téma.
S žáky druhé třídy jsme si společně přečetli hravé básničky Jiřího Žáčka „Odemyky zamyky“. Jedná se o knížku, kterou děti dostaly v červnu při Pasování na čtenáře. Z knížky připravujeme malou ukázku zimních básniček, kterou chceme před vánočními prázdninami přečíst prvňáčkům. Dále jsme se věnovaly příběhům z knížek M. Drijverové: „Zlobilky“ a „Nezbedníci“ a z knížky R. Daniela „Neobyčejná dobrodružství“.
Ve 3. třídě pracujeme s knížkou D. Krolupperové a M. Kratochvíla „Draka je lepší pozdravit aneb O etiketě“. Jedná se o pohádky k nejrůznějším tématům lidského soužití. Pohádky si vyprávějí hračky (Příklad témat: Dobrý den, prosím a děkuji. Zvířata jsou také jenom lidi. Je nepořádek v pořádku? …Názvy pohádek: O strašlivém drakovi, O bleším cirkuse, O malém princi …). S dětmi se zatím nejvíce zaměřujeme na čtení nahlas a čtení s porozuměním. Žáci čtou vybrané pohádky nahlas, pak se navzájem zkouší, co si z příběhu pamatují a na závěr absolvují zábavný test.
Ve 4. a v 5. třídě se soustředíme na práci s naučnou literaturou a encyklopediemi. Zabývali jsme se i problematikou a důležitostí čtení v moderním životě. Vyhledávali a porovnávali jsme například hesla Kniha, Počítač, Josef Lada, Jules Verne. Děti pracují samostatně ve dvojicích nebo v menších skupinách. Výsledky své práce vzájemně prezentují a dělají si samostatně zápisky.
Rok ve školní knihovně
S pomocí žáků byla školní knihovna přestěhována ze skříně do odpočinkové místnosti školní družiny. Knížky byly rozděleny podle věkových skupin. Od září sem za dětmi pravidelně každé úterý dopoledne dochází babička Sovička (knihovnice v důchodu, dobrovolnice Božena Blažková). Kromě půjčování knížek, na které byly děti zvyklé i dříve, zde probíhají čtenářské hodiny, které vhodným způsobem doplňují literární, informační a osobnostní výchovu.
Během školního roku se v knihovně uskutečnilo celkem 72 čtenářských a informačních hodin. 47 čtenářů si celkem vypůjčilo 573 knih. Ve fondu přibylo 74 svazků. Nové publikace byly získány nákupem a dary od rodičů dětí.
Hodiny ve školní knihovně doplňovaly Čítanky pro jednotlivé ročníky a byly důsledně připravovány podle věku dětí potřeb čtenářské a informační gramotnosti. Při vlastní práci byly využívány metody kritického myšlení (knihovnice je certifikovanou lektorkou programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení – RWCT). V prvním ročníku byla v prvním pololetí pozornost věnována předčítání a předčtenářské výchově, ve druhém pololetí rozvoji vlastního čtenářství dětí (práce s knížkami: E. Bešťáková: Písmenkové pohádky, I. Březinová: Teta to tam plete, D. Krolupperová: Bubáček, J. Berne: Kamil neumí létat, P. Stoličný: Pohádky o dopravních značkách, I. Vyskočil: Malý Alenáš a další). U žáků 2. ročníku byla zvýšená pozornost věnována vlastnímu čtenářství a pochopení čteného příběhu metodou čtení s předvídáním (práce s knížkami: Neobyčejná dobrodružství pro neobyčejné kluky a holky, Nezbedníci, Zlobilky a Příšerné Zlobilky. V krátkých příbězích O. Hejné: 111 příběhů s hádankou si děti procvičovaly soustředění, logickou úvahu a smysl pro humor. Ve 3. ročníku začali žáci cíleně pracovat s informacemi. Zahájili prací s knížkou D. Krolupperové: Proč mluvíme česky. Dále se seznámili s historií českého komiksu (od Čtyřlístku a Rychlých šípů po současné komiksové vyprávění českých dějin). Na závěr si na vlastní kůži ozkoušeli, jak se dělá divadlo. Společně zdramatizovali a následně i nacvičili jednu z pohádek o Kašpárkovi z knížky M. Černíka. Ve 4. ročníku pracovaly děti s tématem šikany v příběhu B. Blobelové: Ty máš, ale odvahu! Téma Sci-fi literatura doplnily četbou z knížky H. Doskočilové: Když velcí byli kluci (J. Verne) a následně porovnávaly různé druhy vydání a překladů verneovek. Téma poklady rozšířily děti četbou o pirátech a následně se snažily vytvořit i vlastní dobrodružný příběh na zadaná slova (práce s knihou: J. Uličianský: Příběhy sedmi moří). Žáci 5. ročníku pracovali převážně s naučnou literaturou a vybrané témata byla zaměřená na osobnostní rozvoj (zdravý životní styl, práce s pamětí, různé styly učení, společenské chování). Důraz byl kladen na skupinovou práci, byly procvičovány myšlenkové mapy a časové osy (práce s knihami: D. Krolupperová: Viropis, S. Hermochová: Hry pro život, L. Špaček: Slon v porcelánu, Etiketa).
Pro všechny žáky byly uspořádány 2 besedy („V Pardubicích máme několikanásobnou mistryni světa“ – Zuzana Dvořáková, orientační potápění a „Hustej internet“ – Lenka Eckertová, autorka stejnojmenné publikace). Obě akce byly součástí preventivního programu školy - zaměření na aktivní využívání volného času u dětí a zvýšení jejich informovanosti o problematice a nebezpečích internetu.
Školní knihovna garantovala dva projekty. Projektu Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP ČR) Už jsem čtenář - Knížka pro prvňáčka se škola účastnila již třetím rokem. Nejprve spolupracovala s Místní knihovnou v Býšti, která i nadále pro školu zajišťuje knížky. Letos poprvé plnili prvňáčci své úkoly přímo ve školní knihovně a vlastní slavnostní pasování proběhlo v červnu na Obecním úřadě v Rokytně za účasti paní starostky, místostarosty a autorky zapůjčených kostýmů (královna, princ, Popelka a sovička). Pasováni byli žáci první a druhé třídy (druhá třída plnila ještě úkoly projektu v knihovně v Býšti, k pasování nedošlo vzhledem k dlouhodobé nemoci paní knihovnice). V rámci projektu Celé Česko čte dětem (CČČD) byl pro rodiče a děti (předškoláci a žáci 1. – 3. ročníku) zajištěn čtenářský deníček pro děti a rodiče – tzv Škola naruby. Pro rodiče byla připravena krátká informační beseda o významu čtenářství. Vyhodnocení rodinných čtenářských aktivit je připravováno na říjen (Týden knihoven).
Březen – duben 2016
Celkem se uskutečnilo 21 čtenářských a informačních hodin zaměřených na kolektivní i individuální práci s textem.
Společně s vedením školy byla zorganizována beseda s Lenkou Eckertovou, autorkou publikace Hustej internet. Spisovatelka se dlouhodobě zabývá využívání moderních technologií v každodenní praxi. V posledních letech se systematicky zabývá bezpečností dětí na internetu. V Národním centru bezpečnějšího internetu se věnuje zejména tématu on-line rizik. V roce 2013 vydala společně s Danielem Dočekalem knížku: Bezpečnost dětí na internetu. (Rádce odpovědného rodiče). Tento průvodce obsahuje deset tematických okruhů – potíží, které se týkají každého uživatele počítače či mobilního telefonu s přístupem na internet. Jsou zde popsány skutečné příběhy ze života a reálné situace. Zároveň jsou zde uváděny i praktické rady: jak problémům předejít, případně jak je řešit. Beseda byla doprovázena interaktivní prezentací, která děti seznamovala s jednotlivými kapitolami knížky Hustej internet (př. Hry mne baví, Jsi závislák, nebo co?, Hnusné a děsivé, Chci být modelka, ale ne tak hubená, Kámoš z internetu mne láká ven, Jsem na Facebooku!, V tom internetu se nevyznám …). Děti mohly klást otázky a samy si vyplněním přihlašovacího formuláře do sociální sítě ozkoušely, jaké základní informace o sobě není vhodné ani nutné na internetu zveřejňovat. Obě uvedené publikace jsou ve školní knihovně k dispozici. Zájemci z řad rodičů mají možnost si knížky vypůjčit prostřednictvím svých dětí.
Děti z první třídy navštívily knihovnu celkem 4 x. Prostřednictvím knížky Petra Stoličného: Pohádky o dopravních značkách jsme se při předčítání zaměřili na dopravní výchovu.
Žáci druhého ročníku navštívili knihovnu také 4 x. Pomocí předčítání a hlasitého čtení žáků jsme tentokrát více pracovali s fantazií žáků. Pracovali jsme zejména s knížkou Arnošta Goldflama: Sny na dobrou noc, Krajinou usínání Ivana Vyskočila (Malý Alenáš) a knížkou Ester Staré: A pak se to stalo.
Žáci třetího ročníku si ozkoušeli, jak se dělá divadlo. Společně jsme zdramatizovali jednu z pohádek o Kašpárkovi z knížky Michala Černíka. Režie se ujala Zuzka. Role vypravěče, čaroděje a Kašpárka byly obsazeny 3x. Všechny 3 skupiny předvedly svoji práci spolužákům z druhého ročníku a s jejich pomocí vybrali nejlepší trojice, která pohádku zahrála žákům 1. třídy. Do konce roku by žáci ještě připravili malé vystoupení pro předškoláčky. V knihovně byli celkem 5 x.
Žáci 4. ročníku pracovali s beletristickým textem a zároveň měli za úkol vyhledat základní životopisné údaje o autorech Devatera pohádek: Karlu a Josefu Čapkovi. V rámci čtenářské dílny si každý z nich vybral jednu z pohádek, kterou měl doma přečíst a následně převyprávět děj spolužákům. Několik žáků mělo problém nejen s vyhledáním informací, ale i s přečtením pohádky. Vzhledem k tomu, že se jedná o autory, kteří mají úzký vztah k východním Čechám, seznámili jsme se i podrobněji s literárním místopisem (Vladimír Kovařík: literární toulky po Čechách, Petr Kovařík a Blanka Frajerová: Putování s knihou. Místopis české prózy.) a s dětstvím sourozenců Čapkových (Helena Čapková: Moji milí bratři). Knihovnu navštívili celkem 4x.
Žáci 5. ročníku byli v knihovně 4x. Pokračovali jsme v procvičování myšlenkových map a zabývali jsme se pojmem čas a pracovali jsme s časovými osami (dnešní den, školní rok, lidský život). Zaměřili jsme se skupinovou práci a spolupráci v náhodně složených dvojicích.
Leden – únor 2016
V prvních dvou měsících letošního roku se v knihovně uskutečnilo 17 čtenářských hodin. Děti si i nadále půjčují individuálně dle svého zájmu knížky domů. Prvňáčci si do třídy odnesli celý soubor knížek prvního čtení. Z nových knížek, které dostaly děti pod stromeček, byla uspořádána výstavka, která byla vzápětí rozpůjčována.
Děti z první třídy navštívily knihovnu celkem 4x. Pokaždé jsme zvládli přečíst celou knížku a převyprávět si ji podle obrázků. Ve třídě pak děti navazovaly prožitkovými aktivitami na dané téma (přátelství, vzájemná pomoc, rozdílnosti mezi námi, jeden bez druhého nedokážeme nic). Přečtené knížky: Jako ty, Bubáček, Lední medvídek, Kamil neumí létat.
Druháci navštívili knihovnu také 4x. Pracovali jsme s knížkami Martiny Drijverové: Nezbedníci, Zlobilky a Příšerné Zlobilky. Jedná se o veselé příběhy ze současného dětského života, které jsou vždy zakončeny malým „ponaučením“. Jednalo se o předčítání, vlastní hlasité čtení a diskusi na témata z jednotlivých příběhů. Dále jsme pracovali s knížkou Olgy Hejné: 111 příběhů s hádankou. V krátkých příbězích si děti procvičovaly soustředění, logickou úvahu a smysl pro humor.
Žáci třetího ročníku navštívili knihovnu celkem 3x. Ve dvou čtenářských hodinách se zaměřili na téma – komiks. V rámci čtenářské dílny dostal každý žák do ruky 1 druh komiksového čtení a měl za úkol seznámit ostatní s formou a obsahem. Na závěr jsem děti seznámila s historií českého komiksu (od Čtyřlístku a Rychlých šípů po současné komiksové vyprávění českých dějin). Závěrem jsme společně definovali pravidla dobrého komiksu. V další čtenářské dílně jsme pracovali s knížkou Michala Černíka: Kašpárek.
Čtvrtý ročník navštívil knihovnu celkem 3x. Společně jsme četbou doplňovali téma z Čítanky: Poklady. Děti si vybraly celkem 10 slov s pirátskou tématikou a na jejich základě se pokoušely vytvořit příběh. Zatím se to moc nedařilo, ale příště to bude určitě mnohem lepší. Pracovali jsme s knížkou J. Uličianského: Příběhy 7 moří.
Také pátý ročník byl ve školní knihovně celkem 3x. Společně jsme probírali možnost zapojení žáků do projektu Čtení pomáhá (https://www.ctenipomaha.cz). Nakonec se zapojila jen jedna rodina. Z diskuse s žáky vyplynulo, že bude vhodné do programu zařadit i téma Bezpečnost na internetu. Dále jsme se zabývali podmínkami aktivního učení a pamětí. V návaznosti na téma učení jsme si zopakovali tvorbu myšlenkových map.
Poslední den před jarními prázdninami zorganizovala školní knihovna pro všechny žáky besedu několikanásobnou mistryní světa v orientačním potápění Zuzanou Dvořákovou, rodačkou z Pardubic. Žáky i pedagogy zaujala živým vyprávěním, možností osahat si neobvyklou potápěčskou výstroj, fotografiemi i krátkým filmem, který účastníkům přiblížil svět pod vodní hladinou a zásady orientačního potápění. Pokud se chcete o paní Dvořákové a orientačním potápění dozvědět více, zadejte si do svého vyhledávače: https://www.rozhlas.cz/pardubice/mamehosty/_zprava/zuzana-dvorakova-mistryne-sveta-v-orientacnim-potapeni--1128090
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1148499747-sama-doma/212562220600120/obsah/222080-orientacni-potapeni-zuzana-dvorakova/ .
Malé poselství k Březnu – Měsíci čtenářů
„Děti potřebují a milují rituály před spaním. Tyto rituály jsou důležitou fází přechodu mezi dnem a nocí, jsou vlastně jakýmsi emocionálním ochranným prostorem. V krátkém čase si tak děti mohou vytvořit odstup od nejrůznějších stresů zažitých v průběhu dne. Stres totiž může dítě „pronásledovat“ i ve snu a způsobovat poruchy spánku. Rituály v nejrůznějších podobách tak přispívají k odbourávání strachu a napomáhají zdravějšímu spánku. Předčítání patří u dětí k nejoblíbenější formě rituálu před spaním. Vyprávění pohádky od člověka, kterému dítě důvěřuje, má mimořádnou terapeutickou hodnotu. … Předčítání je nádherná možnost k navození snění, uvolnění a odpočinku. „Předčitatel“ i „posluchač“ si mohou užívat pozitivní emocionální atmosféru. Všední den zůstává venku. Předčítání bývá mnohdy opomíjeným důkazem lásky k dítěti. Žádný elektronický „večerníček“ živého člověka nenahradí. Předčítání nepotřebuje žádnou speciální přípravu.“
Else Mullerová: Příběhy z měsíční houpačky. Praha, Portál 1998. s. 21-22
I v tomto období si děti půjčovaly knížky ze školní knihovny. Celkem je registrováno 38 čtenářů. Uskutečnilo se 11 čtenářských hodin v knihovně.
Písmenkové pohádky E. Bešťákové a dalších autorů byly v 1. třídě doplněny básničkami a ukázkami z knížky I. Březinové: Teta to tam plete.
Ve 2. ročníku se děti metodou čtení s předvídáním seznámily s příběhy z knížek R. Daniela: Neobyčejná dobrodružství pro neobyčejné kluky a holky. Na základě přečteného příběhu přemýšlely o významu slov výhra, prohra, čestnost, trénink, přátelství, poctivost, vychloubání, stáří, sourozenec, problém.
Žáci 3. ročníku pokračovali v práci s knížkou D. Krolupperové: Proč mluvíme česky. Společně s hrdinkami knížky podnikli výlet do říše slov a zjišťovali stáří slov, vznik jmen a názvů. Slova a jejich poselství: „Slavná slova, to jsou slova složená do vět, které kdysi napsal Karel Čapek, Vladislav Vančura a jiní slavní čeští spisovatelé. Byly tak krásné, že se k nim lidé neustále vraceli. Museli se na ně dívat, číst si je znovu a znovu. (s. 93) … Brzy se zase uvidíme. V každé knížce, která vás potěší. V každém milém dopise od kamaráda. V každé hezké písničce. Ve všech slovech, která vám přinesou radost ve všední den a úlevu a útěchu ve smutku. Každý den a všude. (s. 99)“
Ve 4. třídě děti pracovaly s příběhem B. Blobelové: Ty máš, ale odvahu! Téma Sci-fi literatura z Čítanky doplnily četbou z knížky H. Doskočilové: Když velcí byli kluci (Jules Verne) a následně porovnávaly různá vydání Verneovek. Zopakovaly si při tom, kde a jak v knize hledat základní informace (autor, název, nakladatelství a rok vydání – hřbet a obálka knihy, titulní list a tiráž).
Žáci 5. ročníku pracovali na tématu - Staré řecké báje a pověsti. Porovnávali různá vydání a překlady. Znalosti bájí a jejich přesah do současnosti si ověřili v závěrečném kvízu, který všichni bez problémů splnili. Na poslední hodině loňského ruku se seznámili s projektem „Čtení pomáhá“ (viz: www.ctenipomaha.cz ) a během vánočních prázdnin si vybírají ze seznamu knížky, které v rámci tohoto charitativního projektu přečtou.
V rámci projektu „Celé Česko čte dětem“ si babička Sovička prohlédla čtenářské deníčky Škola naruby (1. – 3. třída) a pilné čtenářské rodiny odměnila malým ubrouskem plným soviček J a pochvalou. Je velmi potěšitelné, že většina rodin vzala projekt velice vážně a společné čtení zařadila mezi každodenní rodinné rituály. O projektu informovala i rodiče dětí z Mateřské školy. Navštívila také předškoláky a předala jim pro rodiče čtenářské deníčky.
Poslední čtenářské hodiny byly ve všech ročnících věnovány Zbyňku Malinskému a jeho knížkám. Pod školním stromečkem našly děti kromě jiných dárků i celou řadu nových knížek do školní knihovny. Děkujeme „Ježíškovi“ i dalším dárcům.
Co nedokáže ani čaroděj
Kde se vzal, tu se vzal, byl tu čaroděj a řekl klukovi:
„Můžeš si přát, co chceš. Já ti to splním.“
„Tak naschvál,“ řekl kluk, „ať jsem jako Košvanec.“
A rázem z něj byl tlusťoch Košvanec ze třetí B.
Když kluk viděl, že to funguje, povídal:
„To bych radši měl sílu jako medvěd, abych přepral Camrdu.“
Čaroděj z něj hned udělal medvěda, co by přepral Camrdu a utáhl maringotku.
„A teď bych chtěl lítat jako pták.“
V tu ránu ho čaroděj proměnil na rorýse a kluk vyletěl strašně vysoko, že se mu točila hlava. Potom chtěl být krotitelem a poslouchali ho tygři, lvi, sloni i školní uklízečka. A potom si usmyslel, aby byl strojkem na zmrzlinu a nadělal si zmrzliny, až mu bylo špatně. Nakonec ho napadlo, že by si mohl vylepšit vysvědčení a poručil si:
„Chci vědět všechno, co je v knihách!“
Ale to ani čaroděj nedokáže. Kdo chce vědět, co je v knihách, musí je číst.
Zbyněk Malinský: Kolotoč s labutěmi, Jičín, Městská knihovna 1999, s.20.
Informace ze školní knihovny
Září – říjen 2015
Koncem minulého školního roku pomohli žáci přestěhovat knížky z žákovské knihovny do odpočinkové místnosti školní družiny. Během prázdnin bylo téměř 600 dětských knížek rozděleno podle věkových skupin.
Od září sem za dětmi pravidelně každé úterý dopoledne dochází babička Sovička (knihovnice v důchodu, dobrovolnice Božena Blažková). Kromě půjčování knížek, na které byly děti zvyklé i dříve, zde probíhají čtenářské hodiny, které vhodným způsobem doplňují literární, informační a osobností výchovu.
1.ročník: Hurá, už umím číst (písmenkové a číslicové pohádky).
2.ročník: Jsem čtenář (příběhy nám pomáhají s problémy - 1. část).
3.ročník: Vím, co čtu (příběhy nám pomáhají s problémy – 2. část).
4.ročník: Jak na informace (práce s tištěnými i elektronickými zdroji informací).
5.ročník: Učíme se učit se (pomocí literatury poznáváme sami sebe).
V období září – říjen si 25 dětí půjčilo ze školní knihovny celkem 51 knížek. U školních dětí je vhodné podporovat i vlastní domácí knihovničku i společné návštěvy veřejných knihoven. V uvedeném období proběhlo v knihovně celkem 13 čtenářských hodin.
Školní knihovna v současné době garantuje dva projekty: Už jsem čtenář - Knížka pro prvňáčka a Celé Česko čte dětem. V rámci druhého projektu jsme pro rodiče a děti zajistili čtenářský deníček pro děti a rodiče – Škola naruby.
Více informací o jednotlivých projektech naleznete na následujících webových stránkách:
https://www.knihovnatesin.cz/skola-naruby
Čtenářství aneb Hra o několika dějstvích
Připraveno na základě přednášky Prof. PhDr. Z. Matějčka, CSc.:
„Význam čtení v jednotlivých etapách vývoje dítěte“,
přednesené na odborném semináři Čtením ke vzdělání v listopadu 2003.
Zpracovala Božena Blažková – babička Sovička.
Předehra
Když se dítě narodí, je schopné odlišovat zvuk řeči od ostatních zvuků (výzkumy ze 60 tých let). Novější bádání posunují tuto schopnost až do prenatálního stadia. Pro zdravý vývoj dítěte je zapotřebí, aby co nejdříve dostávalo co nejvíce vhodných řečových podnětů, aby nedocházelo k atrofii z nečinnosti.
Aktivní odpovědí na řečové podněty, je dětské žvatlání.
I. dějství – batole (1 – 3 rok)
Kolem prvního roku věku dítěte nastává období prvních smysluplných slov a zvyšuje se význam říkanek. Kolem 15 měsíce dítě začíná dítě sahat i po obrázcích.
Čtení začíná saháním po obrázku a jeho následným pojmenováním.
Zde se tvoří základ pro obrázkové písmo. Obrázek je symbol. Pojmenovává symbol něčeho – obrázek kočky není kočka a dítě si to uvědomuje. Bere obrázek zrakem a doplňuje ho obsahem – začínají pracovat obě hemisféry společně. V tomto období jsou nejvýznamnější otázky: CO JE TO? a CO SE TAM DĚJE?
II. dějství – věk předškolní (3 - 6 let)
Období básniček, písniček a pohádek. Dítě začíná ovládat řeč jako smysluplnou vzájemnou komunikaci. V této době je největší potřeba pravidelného předčítání. Pro dítě je velmi důležitý poznatek, že knížka mluví lidským hlasem. V pohádkách se mluví jinou řečí než při autentickém vypravování a dítě se tedy nenásilně seznamuje s tzv. literární řečí.
Pohádka byla a stále zůstává významnou výchovnou záležitostí. Dítě jejím prostřednictvím prožívá souboj dobra a zla, kontrast úzkosti, napětí, nebezpečí a osvobození. Je důležité si uvědomit, že je zapotřebí, aby toto vše mohlo dítě prožívat v chráněném prostředí a mělo možnost svoje strachy a obavy s předčitatelem sdílet. V kontrastu s touto primární potřebou sdílení a ochrany je samota u televizní obrazovky či počítače.
V tomto období je dítě sugestibilní, rádo napodobuje a dochází k tvorbě trvalých návyků – tedy i k návyku čtení.
III. dějství – mladší školní věk (1. - 3. třída)
Období, kdy se dítě učí číst. Je zapotřebí neustávat v předčítání, které nyní slouží zejména jako motivace vlastního učení čtení. Číst sám zpočátku totiž pro dítě znamená velkou námahu. Malého čtenáře musíme pravidelně podporovat a každý den trpělivě naslouchat jeho hlasitému čtení. Je to stejné jako v ostatních činnostech – bez pravidelného tréninku a vytrvalosti se jen těžko dosahují dobré výsledky. Tzv. sociálně úspěšné čtení nastává teprve, když dítě přečte slovo za vteřinu, a cca 70 slov za minutu. Teprve tehdy může začít čtení bavit, protože nastal přesun do levé hemisféry a dítě může myslet i na to co čte.
IV. dějství – střední školní věk (3. -6. třída)
U většiny dětí je „čtení hotové“. Dítě zjišťuje, že se prostřednictvím čtení může začít i učit.
Je to období plné touhy po dobrodružství a dramatickém ději, ale je také plné humoru – (oproti klaunskému předškolnímu věku nastupuje i smysl pro slovní vtip a anekdotu). Rodí se velká kamarádství a přátelství na celý život. Začíná čas mužsko - ženské orientace a pro děti je v tomto období zapotřebí mít vzory a hrdiny, se kterými se mohou identifikovat.
V. starší školní věk a puberta
K dějové složce četby přichází i potřeba citové složky. Děti v tomto období potřebují získávat životní zkušenosti a odpovědnost nejen za vlastní život, ale i za životy ostatních lidí. V tomto období je maximální potřeba kultivace a lásky a vzájemné interakce, které může zejména krásná literatura pomáhat vytvářet.
Epilog
Každý z nás by si měl občas projít svůj vlastní čtenářský vývoj a zjistit, co nám osobně četba v té fázi života, ve které se nacházíme, přináší. Zároveň bychom se také měli zamyslet nad tím, zda nemáme ve svém okolí někoho, komu můžeme v jeho čtenářském vývoji pomoci.
Projekty a aktivity na podporu čtenářství
Školní knihovna v současné době garantuje dva projekty: Už jsem čtenář - Knížka pro prvňáčka a Celé Česko čte dětem. Záštitu nad prvním projektem má Svaz knihovníků a informačních pracovníků a škola v něm spolupracuje s Obecní knihovnou v Býšti. Prvňáčci jsou za celoroční práci ve škole a za aktivity v knihovně slavnostně pasováni na čtenáře a odměněni speciální knížkou, která není na knižním trhu k dispozici. Druhý projekt si klade za cíl pomáhat při budování pevných rodinných vazeb prostřednictvím společného čtení. Předčítání podporuje rozvoj myšlení, paměti a představivosti. V rámci tohoto projektu jsme zajistili čtenářský deníček pro děti a rodiče – Škola naruby.
Více informací o jednotlivých projektech naleznete na následujících webových stránkách:
https://www.knihovnatesin.cz/skola-naruby
Pokud hledáte inspiraci pro četbu svých dětí nebo pro večerní společné čtení, případně pokud přemýšlíte o nákupu nějaké vhodné knížky pod stromeček – nechte se inspirovat projektem Komise pro dětskou knihu SČKN a české sekce IBBY s názvem Nejlepší knihy dětem. Jedná se každoročně vydávaný katalog, který obsahuje nejen soupis vydaných knížek, ale u každé publikace je stručný obsah a k dispozici jsou i informace autorech. Více na webových stránkách: https://www.nejlepsiknihydetem.cz .
Řadu zajímavých nápadů můžete také nalézt na webových stránkách kampaně na podporu četby knih - Rosteme s knihou - https://www.rostemesknihou.cz/ . Kromě tipů na vybrané knížky jsou zde k dispozici i informace o akcích a soutěžích spojených s literaturou.
Vyspělejší čtenáři se můžou zapojit do projektu Čtení pomáhá. Každý školák, který se zapojí do projektu, získá po přečtení knihy a následném úspěšném vyplnění testu kredit padesát korun, který věnuje na jeden z nominovaných charitativních projektů. Na výběru doporučené literatury se podílela celá řada významných osobností. Více informací získáte na webových stránkách: https://www.ctenipomaha.cz .
Ve veřejných knihovnách je také možné zapojit se do hry Lovci perel. Vybrané dětské knížky se ve hře stávají perlorodkami a přinášejí svým čtenářům zajímavý zisk v podobě opravdových perel. K dispozici jsou i seznamy nejčtenější dětské literatury, které jsou rozdělené podle jednotlivých tříd a jsou doplněny informacemi o autorech. Více informací získáte na adrese: https://projekty.kmhk.cz .
Pro rodiče a děti doporučujeme návštěvu nejbližších knihoven:
Místní knihovna Rokytno (přízemí OÚ): každé úterý od 15 – 18 hodin
https://www.rokytno.eu/knihovna
Místní knihovna Býšť (přízemí OÚ): pondělí a středa 8 - 11, 12 - 19 hodin
Městská knihovna Sezemice: PO 9 – 17, ÚT 11 – 15, ST 9 - 17, ČT 9 - 18 hodin
https://www.sezemice.cz/zakladni-informace/os-1423/p1=1434
Krajská knihovna Pardubice:
PO 9-18, ÚT 9 – 12, ST 13 – 18, ČT 13-18, PÁ 13 – 18, SO 9 – 12 hodin
https://vendelin.kkpce.cz/kontakt.php
Knihovna města Hradce Králové:
PO a ÚT 12 – 18, ST 8 – 18, ČT a PÁ 12 – 18, SO 8 – 12 hodin